Riz Ahmed a Morfydd Clark v intimní scéně z moderní adaptace Hamleta

Riz Ahmed překvapil jako Hamlet, ale film za ním pokulhává

Riz Ahmed se vrhl do role Hamleta s nasazením, jaké u něj diváci znají z jeho oscarové kariéry. Nová adaptace Shakespearova prince, zasazená do prostředí zámožné jihoasijské rodiny v moderním Londýně, vstoupila do amerických kin 10. dubna 2026. Kritiky se shodují na jednom: Ahmed předvedl mimořádně intenzivní výkon. Na tom, zda totéž platí o filmu jako celku, se ale rozhodně neshodnou. Na Rotten Tomatoes drží snímek 74 % z 58 recenzí a na Metacritic získal 62 bodů ze 100 od 16 kritiků.

Londýnský Hamlet v jihoasijském hávu

Režisér Aneil Karia a scenárista Michael Lesslie, známý díky filmové verzi Macbetha z roku 2015 nebo adaptaci Hunger Games: Balada o hadech a ptácích, přesunuli děj z Dánska do současného Londýna. Hamletova rodina jsou v této verzi bohatí jihoasijští developeři, kteří vlastní firmu Elsinore. Lesslie oklestil Shakespearův text na emocionální podstatu, ale ponechal původní alžbětinský jazyk. Film měl světovou premiéru na 52. ročníku festivalu v Telluride v srpnu 2025 a do britských kin zamířil v únoru 2026. Právě rozhodnutí ponechat archaický jazyk v moderním prostředí se stalo jedním z hlavních třecích bodů pro kritiky, protože u některých recenzentů tato kombinace fungovala a u jiných působila nepřirozeně.

Samotný Ahmed přinesl nápad zasadit Hamleta do britské jihoasijské rodiny. Jak zmínil v rozhovorech, téma vykořeněnosti a hledání identity v něm silně rezonuje a pro imigrantské komunity je stále živé. Film tak otevírá zajímavou otázku: může Shakespearova tragédie o dánském princi fungovat jako příběh o kulturní identitě a rodinné loajalitě v multikulturním Londýně? Podle dostupných recenzí je odpověď „ano, ale jen částečně“.

Ahmed září, zbytek obsazení rozděluje

Na Ahmedově výkonu se shodnou prakticky všichni recenzenti. Katie Walshová z LA Times popsala jeho Hamleta jako „elektryzující výkon, který osvětluje text“, a vyzdvihla jeho „strašidelné, inteligentní oči, které přenášejí vnitřní trýzeň postavy“. Recenzent FandomWire Alan French přirovnal Ahmedovo pojetí k „obnaženému nervu“ a označil ho za hvězdný výkon, který okamžitě vyniká svou moderností a naléhavostí. IndieWire udělil filmu 67 bodů ze 100 a napsal, že Ahmed „vložil do role vše, co má“.

Obsazení vedlejších rolí ale vyvolalo spory. Walshová pochválila souhru Ahmeda s Timothym Spallem v roli Polonia a s Morfydd Clarkovou jako Ofélií, které označila za „ocelovou, ale zranitelnou“. French měl opačný názor: Clarkovou i Joea Alwyna (Laertes) označil za nevhodně obsazené a vytkl filmu, že vedlejším postavám nedává dostatek prostoru. Variety s hodnocením 50 ze 100 souhlasil, že Ofélie a Laertes jsou „tak povrchně napsaní, že bez znalosti předlohy jsou jejich vztahy nejasné“.

Tanec místo monologu zaujal kritiky nejvíc

Vizuálně nejvýraznějším momentem filmu je podle obou hlavních recenzí scéna hry ve hře, přetvořená do taneční performance na svatbě Claudia (Art Malik) a Gertrudy (Sheeba Chaddha). Walshová ji popsala jako „ohromující výraz Hamletovy zuřivosti a zrady vyjádřený výhradně tělem a gesty“. French dodal, že právě v těchto neverbálních momentech Karia nejlépe využívá kulturní kontrast, který si zvolil. Kameraman Stuart Bentley vytvořil podle recenzentky působivé kompozice neonových světel a betonových zákoutí noční Londýna, které dokreslují atmosféru thrilleru.

Slabinou je podle kritiků naopak zacházení s ikonickými monology. Slavný „Být, či nebýt“ Ahmed pronáší za volantem jedoucího auta, což Walshová ocenila jako odvážný tah, ale French označil za scénu, která „působí nepatřičně, když je půlka hercovy tváře mimo záběr“. Tento rozpor v hodnoceních ukazuje, jak moc záleží na divácké toleranci k experimentování s kanonickým textem.

Kde se nový Hamlet řadí mezi adaptacemi

S uživatelským hodnocením 6,4 na IMDb a 62 body na Metacritic patří Kariův Hamlet mezi průměrně přijaté shakespearovské adaptace posledních let. Pro srovnání: Hamnet, který měl premiéru krátce předtím, získal na IMDb 7,9. Kariův film přesto nabízí něco, co většina adaptací nemá: kulturní perspektivu, která Shakespearův text čte přes optiku jihoasijské diaspory v Británii. Jde o přístup, který se v éře rostoucí diverzity Hollywoodu stává čím dál běžnějším, ale u Shakespeara zůstává vzácný.

Hamlet s Rizem Ahmedem v hlavní roli má rating R, trvá 113 minut a do amerických kin jej uvedla distribuční společnost Vertical Entertainment. Diváci, kteří chtějí vidět herce opakovaně sahajícího po netradičních projektech v roli, o které sám snil, najdou v tomto filmu důvod ke zhlédnutí. Celistvý filmový zážitek to ale podle většiny kritiků není. Otázkou zůstává, jestli si snímek najde publikum i za hranicemi festivalového okruhu, kde měl premiéru.