Osvětim: nacisté a konečné řešení

Osvětim... Toto slovo připomíná dějiště největší masové vraždy v dějinách. Je to příběh o vzniku a fungování největšího koncentračního tábora, o lidském utrpení a o mentalitě pachatelů. Je to historie založená na dokumentech, objevených teprve po otevření archivů ve východní Evvropě a na rozhovorech s lidmi, kteří tam byli, včetně příslušníků SS. První díl dokumentárního cyklu z produkce televize BBC vypráví o zrodu tohoto tábora a o nacistickém plánu masového vyhlazování. Tento plán byl jednou z nejhanebnějších taktik v celé historii. Nacisté jej nazvali "konečné řešení". Vyhlazení Židů.

Na podzim 1941 měli nacisté před sebou nejdůležitější měsíce v plánování toho, co nazývali konečné řešení, vyhlazení Židů. V koncentračním táboře Osvětim se jeho velitel Rudolf Höss potýkal s organizováním masového vyvražďování nevinných civilistů. Z vlastní iniciativy začal vymýšlet nové způsoby zabíjení. 2. díl dokumentárního cyklu BBC ukazuje, jak se na přelomu let 1941 a 1942 nacisté dostali do úplně nové oblasti v dějinách masového vraždění. Kombinací rozkazů shora a iniciativy zdola uvedli do pohybu politiku ničení, která nakonec postihla skoro každý národ v Evropě. Nově jmenovaný stavební šéf v Osvětimi Karl Bischoff proto pracoval na plánech zcela nového tábora, umístěného nedaleko dosavadního, na místě vesnice jménem Brzezinka. Její německý název zní dodnes zlověstně: Birkenau...

Během roku 1942 začali nacisté poprvé pročesávat země západní Evropy při realizaci svého "konečného řešení", vyhlazení Židů. Ale jak v Osvětimi a dalších táborech v okupovaném Polsku nacisté zjistili, plánovat masové vraždy v obrovském měřítku byla jedna věc, ale uskutečnit je bylo něco zcela jiného. To, jak tento vražedný problém vyřešili, vypovídá mnohé o jejich mentalitě. V roce 1942, hrůznou metodou pokusu a omylu, nacisté vytvořili něco nového v dějinách - továrny na smrt schopné zavraždit miliony.

V roce 1943 měla Osvětim vstoupit do nejdůležitější fáze své existence. Do fáze, která z ní nakonec udělala dějiště největší masové vraždy v historii. V březnu 1943 byly dokončeny nové plynové komory a krematoria a dramaticky zvýšily vražedný potenciál tábora. Osvětimí protékalo obrovské bohatství ukradené přijíždějícím Židům. A v rozporu s přímými rozkazy nacistického vedení toho jednotliví příslušníci SS využívali pro svůj osobní prospěch. Další díl dokumentárního cyklu BBC vypráví šokující příběh Osvětimi v době, která pro nacisty v táboře znamanala období náhlého zbohatnutí. Vypráví o tom, jak korupce pronikla do všech aspektů vyhlazovacího procesu a proč to pro mnoho členů SS byl dobrý a pohodlný život.

Do roku 1944 bylo v Osvětimi zavražděno přes půl milionu lidí. A v několika týdnech na jaře a počátkem léta se tento počet měl zvýšit o víc než tři sta tisíc. Ale v historii Osvětimi v roce 1944 není jen vraždění. Jsou tu také intriky. Protože to byl také rok, kdy nacisté poslali své posly do neutrálních zemí, aby se pokusili zasít mezi Spojenci zmatek a nesváry. A jak se svět dovídal víc faktů o Osvětimi, tlak na Spojence sílil - co s tím hodlají dělat? Toto období líčí další díl britského dokumentárního cyklu, který přináší ještě jeden příběh o Osvětimi, nacistech a Spojencích v roce 1944 - příběh o smrti, lstích a tajemství.

V polovině ledna 1945 nacisté už věděli, že je jen otázkou dnů, než se v Osvětimi objeví Rudá armáda. Největší koncentrační a vyhlazovací tábor v celé nacistické říši neměl už brzy existovat. SS se snažilo ze všech sil utajit detaily toho, co se tu dělo : záznamy byly odstraněny nebo spáleny, plynové komory zničeny. Každý, kdo působil v Osvětimi věděl, že se blíží doba, kdy je Spojenci povolají k odpovědnosti. Poslední díl britského dokumentárního cyklu je příběhem příslušníků SS a přeživších vězňů v posledních dnech války. A je to příběh stejně nečekaný jako šokující.