Herec Jan Potměšil zemřel ve čtvrtek 17. dubna 2026 ve věku 60 let. Jeho srdce selhalo během spánku v nemocnici na ARO Motol, kde strávil poslední dny v péči lékařů. Pro celou generaci českých diváků zůstane navždy spojený s rolí ševce Jíry v pohádce O princezně Jasněnce a létajícím ševci režiséra Zdeňka Trošky z roku 1987, kterou Česká televize vysílá každoročně o svátcích.
Sedm procent na přežití a tři měsíce v kómatu
V prosinci 1989 se Potměšil vracel z Ostravy, kam jel společně s hercem Janem Kačerem přesvědčovat horníky, aby podpořili sametovou revoluci. Řidič nezvládl jízdu, auto narazilo do svodidel a letělo 120 metrů vzduchem. Potměšil spal na zadním sedadle a po nárazu zůstal zaklíněný pod vozem. Měl prasklou spodinu lebeční, krvácení do mozku a mnohočetná zranění po celém těle. Lékaři mu dávali pouhých sedm procent na přežití.
Tři měsíce ležel v kómatu. Když se konečně probouzel, nechápal, co se děje. Jak sám popisoval, otec za ním přišel na ARO a řekl jedinou větu: „Václav Havel už je prezidentem.“ V tu chvíli si vzpomněl na všechno. Potměšil byl považován za jedinou faktickou oběť sametové revoluce, která jinak proběhla v míru. V nemocnici ho navštívil i sám prezident Havel.
Návrat na jeviště díky spolku Kašpar
Po nehodě zůstal trvale na invalidním vozíku, ale odmítl se vzdát herectví. Spolužák z DAMU, režisér Jakub Špalek, za ním přišel s nabídkou zahrát si v Divadelním spolku Kašpar. První role počítaly s jeho omezením, postupně ale začal vozík využívat jako součást hereckého výrazu. V inscenaci Růže pro Algernon ztvárňoval od roku 1993 Charlieho Gordona a tuto roli odehrál za 29 let téměř devětsetkrát. Za ztvárnění titulní role v Shakespearově Richardu III. získal v roce 2000 Cenu Alfréda Radoka.
Vedle divadla se objevoval i v televizních seriálech Pojišťovna štěstí a Život a doba soudce A. K. Před nehodou si získal publikum v Bony a klid (1987) a filmech Proč? či Třetí patro. V roce 1997 se stal prvním držitelem ceny prezídia Herecké asociace pro umělce do 33 let a v roce 2025 obdržel od Ústavu pro studium totalitních režimů Cenu Václava Bendy.
Rodina a boj se zdravotními problémy
V roce 2004 se oženil s novinářkou Radkou Prchalovou a měl s ní dva syny. „Prostě se máme rádi,“ odpovídal na otázky, jak jejich vztah funguje. V posledních letech se potýkal s opakovanými zdravotními komplikacemi, od proleženin v roce 2022 přes srdeční problémy s hospitalizací v IKEM na přelomu let 2023 a 2024 až po potíže se žlučníkem, kvůli kterým výrazně zhubl. Přesto se pokaždé snažil vrátit k divadlu. O svých synech říkal, že v nich vidí naději: „Oni si v tom udělají pořádek. Musíme jim dát důvěru.“
Potměšilův příběh přesahuje běžný herecký nekrolog. Člověk, kterému lékaři dávali sedmiprocentní šanci a který strávil tři měsíce mezi životem a smrtí, se vrátil na jeviště, odehrál stovky představení, založil rodinu a žil aktivně dalších 36 let. Manželka Radka oznámila jeho odchod slovy: „Honza před jedenáctou zemřel, byli jsme s kluky s ním. Odešel ve spánku, jeho srdce už nevydrželo.“
