Herečka Štěpánka Ranošová, kterou televizní diváci znají jako tvrdou vdovu Poštulkovou ze seriálu Kamenný řád, zemřela ve čtvrtek 1. října. Do 100. narozenin, které by oslavila 14. října, jí chyběly necelé dva týdny. Celý profesní život spojila s Ostravou, kde patřila k zakladatelkám Divadla Petra Bezruče, a v roce 2024 převzala Cenu Thálie za celoživotní mistrovství.
Vdova Poštulková z Kamenného řádu a sousedka Plánková
Úmrtí oznámila mluvčí Národního divadla moravskoslezského Šárka Swiderová. Popularitu jí podle profilu na webu Cen Thálie přinesly hlavně seriály Haldy, Dispečer a především Kamenný řád z roku 1975, kde hrála upracovanou a tvrdou vdovu Poštulkovou. Divadlu se Ranošová věnovala zhruba šest desetiletí. Některé seriály, v nichž hrála silné a nekompromisní ženy, se ale podle Alice Taussikové z Ostravského divadelního archivu opakovaně vysílají dodnes.
V komediálním cyklu Bez ženské a bez tabáku z roku 1980 hrála rozšafnou sousedku Plánkovou po boku Jozefa Krónera. Komedie z Valašska natočil režisér Otakar Kosek podle scénáře Jiřího Křenka. Z produkce ostravského televizního studia k jejím rolím patří ještě Stavy rachotí. Ve filmu se objevila zhruba ve dvaceti snímcích, mimo jiné v Sedmi havranech, Nikolovi Šuhajovi loupežníkovi a Městě mé naděje.
Z nápovědy v Kytici až do Divadla Petra Bezruče
Narodila se 14. října 1926 v ostravských Mariánských Horách a vyrůstala ve skromných poměrech. Otec byl polský přistěhovalec a psal se Ranosz, dcera si příjmení během školních let počeštila. K divadlu se dostala za druhé světové války, nejdřív jako nápověda. Hrála v mladém uskupení Kytice, ze kterého postupně vzniklo Divadlo mladých, Městské divadlo mladých a nakonec Divadlo Petra Bezruče. Souboru zůstala věrná čtyřicet let, jedinou výjimkou byla sezona 1947/48 v Beskydském divadle v Novém Jičíně.
Na jevišti hrála Stellu v Tramvaji do stanice Touha, Matku Kuráž nebo paní Dulskou v Morálce paní Dulské, často ale také vesnické ženy z české klasiky, třeba Haničku v Lucerně. Z Divadla Petra Bezruče odešla na konci 80. let do důchodu. Na sklonku století se vrátila do činohry Národního divadla moravskoslezského a kariéru uzavřela v roce 2001 rolí chůvy Anfisy ve Třech sestrách.
Cena Thálie a pomoc ostravskému divadelnímu archivu
Byla zasloužilou umělkyní a v roce 1985 jí byl propůjčen Řád práce. V roce 2024 dostala Cenu města Ostravy a ve stejném roce i Cenu Thálie za celoživotní mistrovství v oboru činohra. V posledních letech pomáhala Ostravskému divadelnímu archivu určovat staré fotografie a dokumenty. Podle jediného snímku dokázala říct, ze které inscenace fotografie pochází. „Vždyť už byla jediná, která na jevišti zažila třeba Jiřího Myrona,“ uvedla pro ČTK Taussiková.
