Na podzim 1998 rozdávali američtí muslimové před kiny letáky proti thrilleru Stav obležení. Armáda v něm po sérii atentátů vyhlásí v New Yorku stanné právo a mladé muže arabského původu z Brooklynu zavře na stadion. Aktivistům vadilo, jak film spojuje islámskou modlitbu s výbuchy. O necelé tři roky později, po útocích z 11. září, se o stejném snímku začalo mluvit jako o předpovědi.
Stav obležení (The Siege) natočil Edward Zwick pro studio 20th Century Fox a americká kina ho uvedla 6. listopadu 1998. Denzel Washington hraje agenta FBI Anthonyho Hubbarda, který pátrá po teroristických buňkách v New Yorku, Bruce Willis generála Williama Devereauxe, jenž po vyhlášení stanného práva obsadí s výsadkáři Brooklyn. Vedle nich se objeví Annette Bening a Tony Shalhoub, na scénáři se podílel novinář Lawrence Wright. Kritici film přijali vlažně a na Rotten Tomatoes má kladných jen 44 % z přibližně šedesáti recenzí. V amerických kinech navíc neutržil ani tolik, kolik stál.
Upoutávka střídala modlitbu v mešitě s násilím
Spor začal ještě před premiérou. Podle agentury Religion News Service běžela v kinech upoutávka, která střídala záběry muslimů modlících se v mešitě se scénami teroristického násilí. Nihad Awad, výkonný ředitel Rady pro americko-islámské vztahy (CAIR), ji nazval „velmi hluboce urážlivou“. Aktivisté pak tvůrcům předali seznam zhruba šedesáti míst, která podle nich zkreslovala nebo stála na stereotypech. Studio na část výhrad kývlo a vystřihlo například scénu s taxikářem, základní příběh ale měnit odmítlo.
Nejvíc se kritika točila kolem jednoho motivu. Ibrahimu Hooperovi z CAIR vadily scény, ve kterých teroristé vykonají běžné mytí před modlitbou a hned nato přijde násilí, jak řekl deníku Christian Science Monitor. Hussein Ibish z Americko-arabského výboru proti diskriminaci (ADC) to popsal ještě ostřeji: rituální mytí podle něj ve filmu funguje jako ohlášení, že se blíží násilí. O celém filmu prohlásil, že je „extrémně urážlivý“, a obával se, že po premiéře přibude zločinů z nenávisti. CAIR navíc protestovala proti tomu, co ve filmu četla jako náznak, že muslimové si lidského života vůbec neváží.
Místo blokád letáky před kiny a otevřené mešity
Odpor nakonec nedostal podobu blokád. Několik muslimských a arabsko-amerických organizací svolalo 14. října do Washingtonu tiskovou konferenci a ohlásilo dvoudenní akci. V den premiéry měli dobrovolníci rozdávat letáky před kiny, která film promítala, a o den později měly mešity otevřít dveře návštěvníkům kin. Podle pozdějšího shrnutí CAIR se kampaň opravdu rozběhla po celé zemi, s letáky před kiny i dny otevřených dveří v mešitách. Které mešity se zapojily, prozrazovala zvláštní telefonní linka. „Chceme ukázat skutečný islám,“ vysvětlil Awad.
Ibish zároveň vyvracel zprávy, že ADC bude před kiny demonstrovat, a označil je za nepřesné. Organizace přitom pravidelně obesílaly redakce faxy a telefonáty. „Snažíme se jednat předem,“ popsal strategii Hooper. Spor se tehdy vedl o fikci, tedy o to, jak se na plátně zobrazí lidé, kteří se v Americe modlí v mešitách.
Zwick: protest přišel dřív než film
Režisér výtky odmítal. Deníku Daily Bruin řekl, že protest přišel předem, ještě než film kdokoli viděl. Některé repliky přesto upravil, v jedné například nahradil slovo „mešita“ slovem „tržiště“. Hned ale dodal, že na filmu nic podstatného nezměnili. Podle Zwicka film realitu jen zobrazuje a nevytváří ji, a studio 20th Century Fox tvrdilo, že obavám organizací vyšlo vstříc víc, než muselo.
Po 11. září se film začal číst jako předpověď
Po útocích z 11. září 2001 se na Stav obležení začalo dívat jinak. Lawrence Wright v rozhovoru z roku 2007 tvrdil, že šlo o nejpůjčovanější film v Americe po útocích, a jeho neúspěch v kinech přičítal protestům muslimských a arabských skupin. Jde o jeho tvrzení, které se nám jinde ověřit nepodařilo. Recenzent serveru DVD Talk ale připomíná, že půjčovny Blockbuster tehdy několik novějších titulů označily zvláštní nálepkou a Stav obležení mezi nimi byl.
Wright se tématu nepustil. V roce 2006 vydal knihu The Looming Tower o cestě al-Káidy k 11. září, která získala Pulitzerovu cenu za literaturu faktu. V rozhovoru pro rozhlasový pořad Fresh Air v roce 2010 zmínil i temnou stránku svého scénáře: film podle něj posloužil jako zdůvodnění bombového útoku na restauraci Planet Hollywood v jihoafrickém Kapském Městě. Za útokem měla podle Wrighta stát radikální islamistická skupina, která sympatizovala s al-Káidou.
Protest i pověst předpovědi stojí na jiné polovině filmu
Obě čtení se dívají na jinou část téhož příběhu. Kritika z roku 1998 mířila na teroristy, jejich modlitby a mytí, po kterém film řadil násilí. Pověst předpovědi stojí na tom, co přijde potom: prezident vyhlásí stanné právo, 101. výsadková divize uzavře Brooklyn a mladé muže arabského původu odvezou na stadion Downing. Server Tom’s Guide letos o filmu napsal, že jeho obraz policejního státu působí čtvrt století po útocích pozoruhodně prozíravě. Organizace, které v roce 1998 rozdávaly letáky, tak protestovaly proti filmu, jehož druhá polovina ukazuje, jak se stát obrátí právě proti arabským Američanům.
V Česku je Stav obležení podle přehledu JustWatch v předplatném na Disney+ a Lepší.TV. Půjčit nebo koupit si ho jde přes Apple TV a Rakuten TV. Zdarma ho zatím žádná služba nenabízí.
