Johnny Depp na konci Deváté brány prochází branou zalitou světlem a film tím naznačuje, že ďábel existuje a hrdinu přijal. Román, podle kterého Roman Polanski film natočil, nic takového nenabízí. Jeho hrdina místo brány do pekla najde v zámku jen spolek bohatých milovníků Alexandra Dumase, které satanská kniha vůbec nezajímá, a obřad jeho klienta se nepovede. Polanski si z knihy vzal jednu ze dvou zápletek a konec k ní napsal úplně jiný.
Z knihy zmizel celý Dumas
Arturo Pérez-Reverte vydal román El Club Dumas ve Španělsku v roce 1993, anglicky vyšel o tři roky později. Lovec vzácných knih Lucas Corso v něm dostane dvě zakázky naráz. V Madridu má ověřit, jestli je pravý rukopis jedné kapitoly Tří mušketýrů. Sběratel Varo Borja z Toleda ho zároveň najme, aby porovnal tři dochované výtisky knihy De Umbrarum Regni Novem Portis, která má obsahovat návod, jak vyvolat ďábla. Borja tvrdí, že dva z nich jsou padělky, a chce znát ten pravý.
Ve filmu z první zakázky nezbylo nic. Podle anglické Wikipedie tvůrci kvůli propleteným liniím románu vyhodili literární odkazy i vedlejší zápletku s rukopisem a soustředili se jen na hon za pravým výtiskem satanské knihy. Polanski po knize sáhl, protože v ní podle svých slov viděl spoustu prvků, které se hodily pro film. Scénář nejdřív napsal Enrique Urbizu, Polanski ho přečetl a pak si předlohu přepsal po svém se stálým spolupracovníkem Johnem Brownjohnem, v titulcích jsou podepsaní všichni tři. Autor magazínu Black Gate připomíná, že okultní linka, na které film celý stojí, je v knize jen vedlejší zápletkou vedlejší zápletky.
Klub Dumas o satanské knize nic neví
V románu Corso po většinu příběhu věří, že obě zakázky spolu souvisejí. Vdova Liana Taillefer, která rukopis chce koupit, se vidí jako Milady de Winter a posílá na něj pomocníka, kterému Corso říká Rochefort. Stopa ho dovede do francouzského Meungu, kde ho Rochefort zajme a na pokyn muže, který si říká Richelieu, ho odveze na nedaleký zámek. Tam Richelieu Corsa představí Klubu Dumas, který právě slaví výroční hostinu. Členové spolku chtějí vidět jen rukopis a o satanské knize nevědí vůbec nic.
Corso pozvání zůstat odmítne a vrátí se do Španělska. Borja mezitím zničil vlastní knihovnu a začne obřad podle devíti rytin, které z výtisků poskládal. Corso odejde a zvenku slyší jeho křik, protože obřad se zvrtne. Teprve tehdy mu dojde, že jedna z rytin je padělek. Venku na něj čeká zelenooká dívka, která si říká Irene Adler a naznačuje, že je padlý anděl, a Corso usoudí, že každý z nich dostane ďábla, jakého si zaslouží.
Konec knihy nechává hodně otevřeného. Spisovatel Lew Weinstein na svém blogu vyčítá, že Pérez-Reverte nevysvětlí, kdo dívka je ani co bude s Borjou, který má na svědomí vraždy a policie po něm nejde. Text podle něj naznačuje, že falešnou stránku vyrobili bratři Cenizovi z Toleda na Corsovu objednávku, a autorovy hry se čtenářem ho zlobí. Ďábel se tak v románu možná vůbec neobjeví.
Polanski přidal sektu, oheň a otevřenou bránu
Filmový Corso se jmenuje Dean a hraje ho Johnny Depp. Klientem už není Borja, ale Boris Balkan v podání Franka Langelly. V románu přitom Balkan vystupuje jako literární kritik a vypravěč celého příběhu, film jeho jméno přenesl na satanistu. Bratři Cenizovi Corsovi ukážou, že šest rytin v každém výtisku podepsal AT a jen tři LCF, tedy Lucifer. Na rodinném sídle Liany Telfer (Lena Olin) zkouší satanistická sekta obřad s Balkanovou knihou a Balkan ji tam uškrtí.
Finále na hradě s předlohou nemá nic společného. Balkan si je jistý, že ho obřad udělal nezranitelným, a na důkaz se zapálí. Když začne křičet bolestí, Corso ho zastřelí. Dívka v podání Emmanuelle Seigner mu pak vysvětlí, že obřad selhal kvůli falešné deváté rytině. Pravá se najde v opuštěném obchodě Cenizových, když z vrcholu knihovny spadne list, na kterém žena podobná dívce jede na bestii před hradem za úsvitu. Corso se s devíti pravými rytinami vrátí a brána se před ním sama otevře.
Kniha nechává ďábla na čtenáři, film ho ukáže
Rozdíl mezi oběma konci je v žánru, ne v detailu. Román končí jako literární hádanka, ve které se obřad nepovede a nadpřirozeno zůstává věcí výkladu, zatímco film ho nechá fungovat a z Corsa udělá vyvoleného. Slashfilm ve svém rozboru píše, že dívka je ve filmu jasně vtělením Lucifera, kdežto román je podle něj spíš psychologický. Ne každého to přesvědčilo: Black Gate tvrdí, že napětí filmu se na samém konci rozplyne bez rozuzlení. Sám Polanski přitom o okultismu řekl: „Nevěřím. Tečka.“
Film měl premiéru v srpnu 1999 v San Sebastiánu a celosvětově vydělal zhruba jedenapůlnásobek svého rozpočtu. U kritiků neuspěl, na Rotten Tomatoes má 44 % kladných ze 97 recenzí. V Česku ho podle JustWatch najdete s titulky na Lepší TV a v kanálu Lionsgate+ na Amazonu, půjčit si ho jde v Apple TV. České vydání románu jsme nedohledali, slovenský překlad Dumasov klub ale vydal Slovart v roce 2016.
