Tudorovci

Anglický král Jindřich VIII. Je kvůli vraždě anglického velvyslance rozhodnut vyhlásit Francii válku. Je to velmi nevázaný muž a více než své stárnoucí manželce, španělské princezně Kateřině Aragonské, se věnuje svým milenkám. O politické záležitosti se moc nestará, na to má kardinála Wolseyho. Tomu se možnost války vůbec nelíbí. Má velmi dobré vztahy s Francií a také kandiduje na papeže. Proto krále přesvědčí, aby začal připravovat smlouvu o panevropském míru. Pokud by se tato smlouva s Francií a ostatními evropskými panovníky podařila uzavřít, anglický král by byl jejím hlavním garantem a to by mu připravilo velkou slávu. Jenže nad králem se postupně začínají stahovat černé mraky. Vévoda z Buckinghamu proti němu chystá vzpouru, má už dost králova neuctivého chování vůči své osobě. Uvědomuje si také svůj právoplatný nárok na anglický trůn.

Ve Francii se setkají král francouzský a anglický a podepíší spolu dohodu o stálém míru. Jenže poté mezi oběma mladými králi znovu vznikne rivalita a Jindřich po návratu začne hledat spojence, který by mu pomohl napadnout Francii. Také kardinál Wolsey ztrácí vliv, a proto daruje svůj nádherný venkovský palác Hampton Court králi. Mezitím je zajat lord Buckingham, když se nechá králem vlákat do léčky a na králův popud je také popraven. Jedna z dvorních dam porodí Jindřichovi syna. Ten, k velké nelibosti své manželky, královny Kateřiny Aragonské, ho nepokrytě přijímá jako svého nástupce. Lord Boleyn posílá do blízkosti mladého krále svou dceru Annu s jasným posláním – svést krále.

Kardinál Wolsey zorganizuje setkání Jindřicha a císaře Karla, velkého nepřítele francouzského krále. Na tomto setkání dojde k zasnoubení Karla a malé Jindřichovy dcery. Jindřich také nutí svou sestru Markétu, aby si vzala portugalského krále a tím zajistila jejich spojenectví. Mezitím lord Boleyn a jeho přátelé dostávají Annu do blízkosti krále. Ten si jí všimne a je jí okouzlen. Anna se dle jejího otce má stát hlavní hráčkou v boji proti Wolseymu. Wolsey mezitím tvrdí, že odhalil francouzského špiona. Tím měl být dosavadní králův tajemník.

Anna díky svému umění manipulovat s muži si dělá s Jindřichem, co chce. Wolsey zatím pomáhá Jindřichovi s organizací svatby princezny Markéty a portugalského krále. Markéta se se svou družinou v doprovodu králova oblíbence vydává na cestu lodí. Právě při ní si uvědomuje, že pokud si vezme staříka, vše pro ni končí. Díky tomu se intimně sblíží právě s vévodou ze Suffolku. Na místě v Portugalsku je pro ni však setkání s jejím budoucím manželem doslova šok. Král je skutečně staříkem a ona musí přetrpět jak svatbu, tak i podivnou veřejnou soulož před dvořany. Ve chvíli, kdy se několik dnů po svatbě dozvídá, že část jejího doprovodu se se Suffolkem vrací do Anglie, svého spícího manžela udusí polštářem. Jindřich má při své vyjížďce těžkou nehodu, na jejíž následky skoro zemře. Po uzdravení je rozhodnut mít syna stůj co stůj. I kdyby se měl rozvést s Kateřinou. Nařizuje Wolseymu, aby zařídil rozvod.

Král očekává, že Wolsey lehce zařídí jeho rozvod s Kateřinou Aragonskou. Církevní hodnostáři však tomu nejsou příliš nakloněni. Nechtějí sami rozhodnout a nutí Wolseyho, aby sňatek anuloval sám papež. Bohužel císař Karel právě dobil Řím a papeže uvěznil. To je velká komplikace, neboť císař Karel je nejen Kateřinin příbuzný, ale především její velký spojenec. Do tohoto všeho se Jindřich dozvídá několik dalších špatných zpráv. Jeho sestra Markéta se vrací z Portugalska a cestou se provdala za svého milence, vévodu ze Suffolku. Anna Boleynová tlačí Jindřicha do manželství a jemu umírá jediný synek, kterého měl s jednou ze svých milenek.

Kardinál Wolsey se vydává do Paříže, kam by v době papežova uvěznění měla být svolána konkláve, setkání vysokých církevních hodnostářů. Pokud by kardinálové do jeho čela jmenovali Wolseyho, stal by se de facto stejně mocným jako papež. Jenže papeži se podaří ze zajetí uprchnout a konkláve se tudíž nesejde. Pro Wolseyho poslání ohledně Jindřichova rozvodu je tato zpráva doslova katastrofou. Ví, že papež nikdy neumožní Jindřichovi rozvod. Mezitím se ke spiklencům proti Wolseymu přidává i Suffolk, který získá královo odpuštění.

Kardinál Wolsey neuspěje na konziliu a ani dva právníci, které úředník Cromwell na příkaz krále poslal za papežem, nepochodí. Králův hněv však přibrzdí hrozná katastrofa. Anglii zasáhne mor a velké množství lidí na nákazu umírá. Sama Anna Boleynová a kardinál Wolsey se nakazí, naštěstí oba se z nemoci na rozdíl od jiných uzdraví. Král se doslova před nákazou izoluje a nikoho ze sloužících k sobě nepouští. Mezi oběťmi je i několik králových přátel. Mezi nejbližšími, kteří zemřeli, je i Wiliam Compton, králův kumpán z mladých let, poslední, kdo byl jeho divokou impulzivní povahu schopen krotit.

Do Londýna přijede papežský legát, arcibiskup Campeggio. Ten má právo uspořádat soud a na něm rozhodnout o rozvodu královských manželů. Kateřina Aragonská neustále vzdoruje a nechce se rozvést. Odmítá i návrh legáta, aby dobrovolně vstoupila do kláštera. Wolsey cítí, že hněv panovníka vůči jeho osobě je stále větší, ten je také zdárně přiživován Annou Boleynovou tak, jak si přeje její otec a strýc. Když dojde k soudu, Kateřina otevřeně přísahá svou nevinnost a oddanost králi a demonstrativně na znamení opovržení nad soudem odchází.

Po odchodu královny od soudu přenechává porota kardinálů své rozhodnutí Římu. Král je krajně nespokojen a kardinál Wolsey je zbaven všech svých funkcí a je internován na venkově. Moci se ujímá klika okolo Norfolka a Boleyna. Králova sestra Markéta umírá na tuberkulózu. Král dává jasně najevo Suffolkovi, že je v nelibosti. Anna Boleynová seznamuje krále s Luterovým učením. Tomu se velmi líbí představa, že by mohl být ve své zemi hlavou církve. Potom by nepotřeboval žádné svolení k rozvodu s Kateřinou.

Jindřichův učitel, teolog a nástupce ve funkci po Wolseym, Thomas More je velmi horlivý v obraně církve a začne upalovat stoupence Luterova učení. Ve své zaslepenosti si nevšimne, že králi se toto učení začíná velmi hodit. Když Jindřich zjistí, že More upaluje Luterovy stoupence, dojde mezi nimi k vážnému rozhovoru. More, aniž by to tušil, se nevědomky postavil na popraviště. Ani Wolsey se ve svém vyhnanství nevzdává, vymyslí si plán, jak pomoci nejen Kateřině, ale s pomocí Říma i sobě. Jeho osobní lékař je však donašeč, a tak se Cromwell a následně i král dozvídají, co je obsahem Wolseyho plánu. Následuje Wolseyho zatčení a uvěznění. Král začíná uskutečňovat poslední kroky k likvidaci katolické církve a Kateřina ztrácí posledního zahraničního spojence. Kardinál Wolsey nechce čekat na potupnou popravu a ve vězení spáchá sebevraždu. Anna Boleynová je na vrcholu moci a Anglii vládne tyran s pomocí kliky intrikánů.

Zatímco Jindřich VIII. nadbíhá svůdné Anně Boleynové a v úsilí dosáhnout rozvodu se prohlašuje hlavou nové anglikánské církve, jeho vlivní protivníci včetně sira Thomase Morea a papeže připravují spiknutí, během kterého chtějí krále svrhnout...

Jindřich VIII. stále usiluje o anulování sňatku s Kateřinou Aragonskou a sám se ustanovuje hlavou anglické církve. Anna Boleynová stále naléhá, aby byla Kateřina odloučena ode dvora.

Zatímco Jindřich VIII. nadbíhá svůdné Anně Boleynové a v úsilí dosáhnout rozvodu se prohlašuje hlavou nové anglikánské církve, jeho vlivní protivníci včetně sira Thomase Morea a papeže připravují spiknutí, během kterého chtějí krále svrhnout...

Zatímco Jindřich VIII. nadbíhá svůdné Anně Boleynové a v úsilí dosáhnout rozvodu se prohlašuje hlavou nové anglikánské církve, jeho vlivní protivníci včetně sira Thomase Morea a papeže připravují spiknutí, během kterého chtějí krále svrhnout...

Anna potratí. Král je rozčílen, ale stále Annu miluje. Parlament rozhodne, že kdo odmítl přísahat, bude popraven. Otec Boleyn vyčítá dceři potrat a nutí ji, aby zůstala za každou cenu v králově přízni. I když Moorovi hrozí poprava, odmítá přísahat, přestože jej přemlouvá samotný Cromwell. U dvora je císařský vyslanec. Král však muže nepřijímá. Kardinál Fisher je popraven. A Moore je odsouzen ke kruté smrti, král rozsudek mění na smrt setnutím hlavy a to se také stane.

Papež označuje smrt Moora a Fishera za vraždu. Anna chce, aby její dcera Alžběta byla zasnoubena se synem francouzského krále Františka, ale ten odmítá. George Boleyn, bratr Anny je gay, ale přesto se oženil. Cromwell navrhuje králi divadelní hry, aby tak lépe mohl šířit mezi lidmi královy požadavky a ospravedlňovat jeho kroky. Anna se snaží, aby otec Boleyn byl u dvora povýšen, ale nedaří se jí to. Anna také trpí tím, že má král milenku a bojí se, protože mu nemůže dát syna. Mezi lidmi je nejistota. Jeden donáší na druhého a množí se udání. Jindřich se více věnuje milenkám, než Anně a také jí obviňuje, že mu našeptala smrt Moora, kterého měl velmi rád.

Je založena komise pro vyšetřování majetku klášterů. Zjišťuje podvody a tak majetky zabavuje a plní královskou pokladnu. Anna je nervově labilní a chce, aby král zabil Kateřinu a její dceru. Papežský koncil však trvá na tom, že královnou Anglie je Kateřina, a tak se král nechce pouštět do její likvidace. Král nechává plno věcí na Cromwellovi a sám se věnuje lovu a zábavě. Na jednom z honu se dostává do blízkosti domu svého dávného přítele Johna Seymoura. Navštíví jej a tam se potkává s jeho krásnou dcerou Janou. Anna zatím kope všude kolem sebe a dokonce vyhrožuje Cromwellovi smrtí. Smrt však potkává těžce nemocnou Kateřinu, a ta umírá. Král zve Janu Seymourovou ke dvoru. Anna je však opět těhotná.

U dvora je Jana přijata Annou velmi chladně a podezíravě. Také se proslýchá, že Kateřina byla otrávena. Papež nabádá francouzského krále, aby vyhnal z Anglie kacíře Jindřicha silou. Chce válku. Zatím císař Karel vzkazuje, že požehná sňatku s Annou, pokud Jindřich prohlásí Marii dědičkou trůnu. Král odmítá a v soukromí se dvoří Janě. Manželka George přichází na to, že je gay. Král uspořádá rytířský turnaj, na kterém je však raněn a upadá do bezvědomí. Boleyn se připravuje na převzetí trůnu jako poručník princezny Alžběty. Jenže Jindřich se probírá. Otec Jany dceru nabádá, aby ke králi přistupovala vlídně, ale obezřetně - chce z ní mít královnu. Anna nachytá Janu v náručí krále. Je natolik rozrušena, že zakrátko potratí. Král už Annu nemiluje, chce se jí zbavit a oznamuje to Cromwellovi.

Král přiděluje otci Boleynovi asi tři zabavená opatství a tím s ním končí. Seymourovi jsou přizváni ke dvoru a Cromwell jim dává k dispozici své pokoje, které sousedí s královými. Jana dostává od Jindřicha medailon s jeho portrétem. Když ho Anna objeví, zuří. Královi je sděleno, že Anna po nocích flirtuje s muži a vodí si je do svých komnat. Jindřich okamžitě jmenuje vyšetřovací komisi, která donutí Anniny služebnice, aby jmenovali každého muže, který kdy za Annou přišel. Král posílá Janu z bezpečnostních důvodů domů. Nastává rozsáhlé zatýkáni mezi Anninými příznivci i příbuznými a Anna je zakrátko obviněna z cizoložství a smilstva, protože mezi zatčenými je i její bratr a otec. Nakonec je zatčena i Anna a musí sledovat, jak kat setne nejednoho z jejich přátel.

Anna je odsouzena k upálení, ale král trest mění na setnutí hlavy. Anna si nechá zavolat kata z Francie. Sňatek krále s Annou je anulován a na Alžbětu se pohlíží, jako na nemanželskou dceru. Kat se zdrží na cestě a král zuří. Chce se Anny zbavit co nejrychleji. Král oznamuje Seymourovi, že si chce vzít Janu. Ten je potěšen. Otec Boleyn je propuštěn a zbaven majetku a titulů. Anna je popravena. Jana naléhá na krále, aby svou dceru Marii určil za dědičku trůnu.

45letý Jindřich si bere svoji třetí ženu - Janu Seymourovou a těší se na mužského potomka. Ke dvoru přichází jednooký sir Francis Bryan, který je určen na špinavou práci. Král dále nechává plenit kláštery a dělí si bohatství s Cromwellem, který ruší malé řády. Bratr Jany Edward je jmenován kancléřem Severního Walesu a také vikomtem.

Rebelové v čele s Askem táhnou na York a tam se k nim přidává i lord Darcey, dosud věrný králův sluha. Požadují, aby Jindřich obnovil kláštery a odvolal Cromwella. Pole je jmenován kardinálem a brojí proti králi. Proti povstalcům stojí Suffolk, který slibuje, že králi přednese jejich požadavky i žádost o beztrestnost.

Jsou Vánoce 1536. Jana a Marie přivádějí ke dvoru druhou královu dceru Alžbětu. Král Askovi odpouští a dává mu slib, že bude spravedlivě projednán každý jejich požadavek, a to přímo v Yorku. Vrací se domů, kde ho čeká nepříjemné překvapení.

Ke králi se dostává pamflet psaný kardinálem Polem, ve kterém je označen za kacíře a cizoložníka. Robert Aske je v Yorku pro výstrahu popraven. Francis Bryan odjíždí do Francie, aby našel a přivezl Polea, bohužel se mu to nedaří. Král chce provdat Marii a nechává si předložit seznam vhodných nápadníků. Narození dítěte se blíží. Porod probíhá s komplikacemi, narodí se chlapec - princ Edward. Avšak královna je velmi slabá a po porodu brzy umírá.

Roku 1538 se v Londýně začínají množit vraždy významných úředníků. Je to dílo těch, kteří přežili povstání krutě potlačené Suffolkem. Oběťmi jsou zejména přátelé Cromwella. Král se po smrti Jany, uzavírá do sebe. Jeho smutek nedokáže rozptýlit ani jeho dvorní blázen. Cromwellovi se postaví královská rada a on začíná ztrácet půdu pod nohama. Královská rada vydává kodex, kde je uvedeno, co církev uznává a neuznává. Všichni se podle něj musí řídit. Cromwell si uvědomuje, že církevní reforma je v troskách.

Král se opět zaměřuje na kardinála Pola, zatýká jeho rodinu a bratra s matkou popravuje. Jindřich začíná hledat novou ženu a chce vidět vévodkyni Milánskou, ona však jeho ne. Cromwell se snaží intrikovat a dohazuje mu svou favoritku - Annu Klévskou, král ji odmítá. Nenávist proti Cromwellovi se neustále zvětšuje a Suffolkem je nařčen, že pomáhá svému kamarádu ze studií, který se zúčastnil vzpoury proti králi. Cromwell je nucen přistoupit na to, že jeho přítel bude upálen. Král opět čím dál, tím více trpí nezahojeným zraněním nohy.

Francouzský král a římský císař se prý dali dohromady a Jindřich se cítí ohrožen. Francis Bryan stále nemůže najít kardinála Pola. Cromwell uspěje s dohazováním Anny Klévské králi a ten souhlasí se sňatkem.

Krále stále více trápí zranění na noze. Ke dvoru přijíždí vévoda Filip, aby se ucházel o ruku Lady Marie. Té se moc líbí a oba v sobě nacházejí zalíbení. Francis Bryan hledá pro krále rozptýlení a tak mu přivádí Kateřinu Howardovou ze sirotčince vévodkyně vdovy, kde jsou urozená děvčata. Dívce je 17 let a udělá na krále okamžitě dojem. Při jejich prvním setkání se mu dívka sama nabízí. V královnině smlouvě o manželství je nalezena formální chyba a Jindřich chce zrušení sňatku. Cromwell je označen Suffolkem za zrádce a královská rada ho nechává zatknout.

Londýn roku 1540 zažívá obrovské vedro a sucho. Král se oženil s krásnou sedmnáctiletou Kateřinou Howardovou. Je to jeho pátá žena a byla mu představena přáteli, kteří jí objevili v penzionu pro mladé dámy. Na rozdíl od jeho předchozích manželek je veselá, bezstarostná a chtivá milování. Jako svoji dvorní dámu přijímá i Joan Bulmerovou - přítelkyni z dětství. Ta si své přijetí vynutila, protože ví mnoho o královnině minulosti. Její původ ve spojení s mládím a krásou vzbuzuje u členů králova dvora nenucenou důvěrnost, což se týká zejména mladého a pohledného sluhy Thomase Culpeppera...

Thomas Culpepper dál dělá zamilované oči na královu mladičkou ženu Kateřinu Howardovou a svádí ji. Král je ale pro ni na prvním místě. Lady Rochfordová, Kateřinina první dáma, se nabídne, že Thomasovi pomůže královnu svést. O Vánocích zve Jindřich svou předchozí manželku Annu Klévskou do paláce. Sám je příjemně překvapen její krásou a těší ho její laskavost, kterou vždy postrádal. Zatímco krále zmáhá věk a dávné zranění na noze, takže se při slavnostním večeru brzy odebere na lože, mladí, nikoliv však nevinní dvořané, se baví dál...

Jindřich VIII je ve skvělé náladě. Mladá žena má na stárnoucího krále pozitivní vliv a on začíná být přívětivější a tolerantnější. Propouští kacíře a navštíví princeznu Alžbětu. Také plánuje návštěvu severu Anglie - území, kde vzniklo povstání proti dvoru a které krutě potlačil Cromwell. Je to cesta odpuštění a král přijímá omluvu všech poddaných. Ale panovníkova laskavost má své meze. Existují totiž důkazy, že novopečená královna Kateřina se dopustila nevěry s Thomasem Culpepperem...

Král na podzim roku 1541 navštívil se svou družinou hrad Pontefract v Yorkshire, který byl během katolického povstání zabaven rebely. Všichni ho vítají a Jindřich jim odpouští a získává si jejich srdce. To však ztrácí u Kateřiny, která by raději byla s Thomasem. Jako fatální chyba se ukazuje příchod Francise Derehama - muže, jenž měl s Kateřinou poměr před její svatbou. Vydírá ji a chce službu komořího - uvaděče. Kateřina ho přijímá a Thomas začíná žárlit. Francis se nedokáže vyrovnat s tím, že Kateřina je pro něj tabu a chová se k ní neuctivě. Král jede na setkání se synovcem králem Jakubem V. Zastihne ho však špatná zpráva - skotská vojska napadla a plení anglický venkov. A také jeho syn Edward, následník trůnu, onemocněl...

Král na Vánoce obdrží anonymní dopis, ve kterém je jeho manželka Kateřina obviněna ze sexuálního předmanželského vztahu s dvěma muži. Jindřich tomu moc nevěří, přesto pověří lorda Hertforda vyšetřením celé záležitosti a nechá Kateřinu s Lady Rochfordovou v domácím vězení.

Rok 1542. Král nařizuje parlamentu nový zákon, který obnovuje nástupnické právo jeho dvou dcer, princezny Marie a princezny Alžběty, i když jsou až druhé v pořadí po svém bratru Edwardovi. Král posílá Hertforda a hraběte ze Surrey, aby varovali skotského krále, že jakékoli další projevy agrese proti Anglii budou tvrdě trestány vojenskou silou.

V roce 1543 uzavírá Jindřich sňatek s Kateřinou Parrovou. Svatby se překvapivě účastní obě dcery krále a Kateřina je odhodlána s nimi navázat přátelské vztahy a být jim náhradní matkou. Plány na invazi do Francie jsou hotové a hrabě za Suffolku je jmenován velitelem anglické armády. Vyslanci císaře Karla, s kterým Jindřich vytvořil alianci, jsou přijati na anglickém dvoře ve velkém stylu. Biskup Gardiner začíná brojit proti protestantské víře a je překvapen, když král jmenuje Kateřinu panovnicí a ochránkyní říše a poručnicí dětí v době jeho nepřítomnosti.

Hrabě ze Surrey a další muži budují tunel pod hradbami města Boulogne. Jde to však velmi pomalu. Zatímco se král nudí a obviňuje všechny z nečinnosti, jeho vojsko strádá a mnoho mužů podléhá zákeřným nemocem. Přes dva tisíce mužů umírá a další tři tisíce nejsou schopni boje.

Píše se rok 1545 a král Jindřich VIII. rychle stárne. Jeho nehojící se noha je stále bolestnější a ke všemu se mu zhoršil zrak. Politické události jsou bouřlivé a pro krále vyčerpávající. Ke všemu hrabě ze Surrey, který byl pověřen řízením Boulogne, ztrácí 600 mužů v bitvě, kterou s Francouzi sám vyprovokoval.

V lednu 1547 je Jindřich přinucen vzdát se Boulogne, je to součást mírové smlouvy s Francií. V minulosti by zuřil, ale nyní vše bere s letargií. Smrt krále Františka přijímá se smíšenými pocity. Začíná boj šlechty o vliv nad poručnictvím prince Edwarda. Biskup Gardiner chce na trůn dosadit princeznu Marii a vydává zatykač na královnu Kateřinu za kacířství.