Ve filmu Marťan od Ridleyho Scotta dojede Mark Watney k záchranné raketě skoro bez potíží a nejnebezpečnější chvíle přijde až na oběžné dráze. Román Andyho Weira to má rozložené jinak. Cestu přes Mars v něm komplikuje prašná bouře, rover s přívěsem se cestou převrátí a nápad, který ve filmu astronauta zachrání, v knize velitelka posádky okamžitě zamítne jako smrtelně nebezpečný.
Weir dostal scénář k připomínkám
Weir knihu v roce 2011 vydával zdarma na svém webu, kapitolu po kapitole. Na přání čtenářů ji pak pustil jako elektronickou knihu za necelý dolar a ta se dostala na první místo sci-fi žebříčku Amazonu. Tištěně vyšla u nakladatelství Crown, česky pod názvem Marťan. Film s Mattem Damonem v hlavní roli a Jessicou Chastain jako velitelkou Lewisovou přišel do kin v říjnu 2015.
Scénář napsal Drew Goddard a Weir k němu psal připomínky. „Některé věci podle mých připomínek změnil, jiné ne,“ řekl Weir magazínu SciFiNow. Scott se ho podle stejného rozhovoru ptal i na technické detaily a Weirovy odpovědi občas vedly k tomu, že scéna z filmu vypadla. Damona autor pochválil bez výhrad: roli podle něj trefil.
První rozdíl přijde hned v úvodu. Kniha je psaná jako deník v první osobě a začíná ve chvíli, kdy Watney na Marsu už zůstal sám. Jak k tomu došlo, se čtenář dozví až ve zpětném pohledu v pozdější kapitole. Film tutéž bouři a útěk posádky z planety staví na úplný začátek, což mu podle webu The Playlist jako sci-fi pro široké publikum dává silný úvod.
Na cestu k raketě si Watney staví ložnici z plachty
V románu Watney musí ujet přes tři tisíce kilometrů ke kráteru Schiaparelli, kde už čeká vzletový modul MAV pro příští misi Ares 4. Na rover přidá solární články a baterii, z radioizotopového zdroje zabaleného do vaku s vodou si udělá ohřívač a z nafukovacího stanu a plachty vyřezané ze základny postaví ložnici, kterou připojí k přechodové komoře roveru. Kvůli plachtě musí celou základnu vypustit a pak znovu utěsnit.
Rover za sebou táhne přívěs. Trasu si naplánuje přes rovinatou Acidalii, riskantnější Arabia Terra a údolí Mawrth Vallis. Recenze HuffPost UK upozorňuje, že film podobné technické výklady většinou vypouští a kniha je proti němu mnohem podrobnější.
O prašné bouři ví NASA, Watney jen vidí slabší baterie
Epizodu s prašnou bouří film vůbec neukazuje. V knize NASA zjistí, že Watneymu do cesty vstupuje bouře, která zastíní zhruba čtyři pětiny slunečního světla, ale nemá jak ho varovat. Watney si nejdřív všimne jen toho, že se baterie nabíjejí pomaleji, a svádí to na stárnoucí vybavení. Až z okraje kráteru uvidí, že obzor před ním zakrývá prach, zatímco za ním je čisto.
Bouři pak změří po svém. Rozestaví tři solární články čtyřicet kilometrů od sebe, každý s měřičem výkonu, a ze srovnání vyčte, že se bouře drží na severu a táhne na západ. Objede ji jihem a do cíle dorazí se zpožděním jen pár dní. Ukrajinský recenzní web Recenzent připomíná, že film trasu zjednodušil a obří bouře na ní vynechal.
Převrácený rover zůstal jen v knize
Těsně před cílem přijde nehoda, kterou film vynechal také. Na sjezdu do kráteru Schiaparelli najede rover na měkké místo v písku a převrátí se, přívěs se utrhne a solární články se rozletí do okolí. Weir v tu chvíli přepne vyprávění z deníku do třetí osoby a čtenář se dozví jen to, že tlakové těsnění vydrželo a Watney žije. Oprava mu pak zabere čtyři dny, zlomené spojení nahradí záložním a zbytek cesty jede krokem.
Book Riot mezi scénami, které ve filmu chybí, jmenuje právě převrácení roveru. Bloger, který srovnání sepsal pro Goodreads, to vysvětluje stopáží, jinak by film podle něj trval tři hodiny. Román tak napětí staví na řetězu menších poruch, z nichž každá může skončit smrtí, kdežto film nechává cestu klidnou a riziko soustředí do jediného setkání na orbitě. V knize navíc Watney před startem stráví skoro měsíc odlehčováním modulu MAV, z něhož podle pokynů NASA vytrhá všechno, co k letu nepotřebuje.
Nápad s Iron Manem velitelka v knize smete
Watney z modulu odmontuje i špičku a otvor zakryje plachtou ze základny. Ta se po startu roztrhne a modul kvůli odporu zůstane příliš nízko na setkání s lodí Hermes, která kolem Marsu jen proletí. V románu si s tím poradí velitelka Lewisová. Hermes nejdřív zapálí trysky pro řízení polohy, pak posádka bombou z cukru a tekutého kyslíku vyrazí díru do přední přechodové komory a unikající vzduch loď přibrzdí. Pro Watneyho nakonec na laně a s manévrovací jednotkou vyletí specialista na výstupy do vesmíru Beck.
Watney předtím navrhne, že si propíchne rukavici skafandru a unikající vzduch použije jako trysku. Sám přizná, že je to smrtelně nebezpečné, a přidá, že by aspoň mohl létat jako Iron Man. Lewisová nápad zamítne hned, jak ho vysloví.
Ve filmu pro astronauta letí sama velitelka
Film tuhle scénu otočil. Lewisová, kterou hraje Chastain, se sama vydá k přechodové komoře a pro Watneyho vyrazí místo Becka. Watney si rukavici opravdu prořízne a poslední kus vzdálenosti k ní dolétne. Recenzent blogu John the Librarian označil Iron Mana za zbytečný, i když napínavý přídavek, víc mu ale vadí výměna záchranáře: „Tahle změna přímo zrazuje ducha románu.“ Book Riot na stejné změně naopak vyzdvihuje, že fyzickou záchranu astronauta ve filmu provede žena. Vztah Becka s Johanssenovou, který kniha rozvádí, film skoro celý vypustil.
Film přidal epilog, který v knize není
Po záchraně film pokračuje scénami, které Weir nenapsal. Watney učí, Lewisová a Vogel zůstávají na Zemi, Beck s Johanssenovou mají dítě a Martinez letí znovu do vesmíru. Kniha žádné takové shrnutí osudů posádky nemá. Krátký epilog měla jen Weirova původní verze z webu, v tištěném vydání u Crown chybí stejně jako část sprostých slov.
