Jitka Čvančarová hraje v tragikomedii Léčivé účinky sebeklamu hospodyni Marii Královou, tedy postavu, kterou by divák v divadelní předloze hledal marně. V Enigmatických variacích, které francouzsko-belgický dramatik Eric-Emmanuel Schmitt napsal v roce 1996, taková žena vůbec není. Vznikla až ve chvíli, kdy režisér Adolf Zika převáděl komorní duel dvou mužů na filmové plátno. Do českých kin snímek vstoupil 10. září.
Zika kolem původního dialogu dopsal nové dějové linky a ze dvou postav předlohy jich udělal deset. Marii Královou postavil přímo na Čvančarovou, kterou podle serveru iGlanc dlouhodobě řadí mezi nejlepší české herečky a chtěl ji ukázat ve vážné dramatické poloze. Ve filmu hraje Čvančarová hospodyni slavného spisovatele Abela Znorka, kterého tiše obdivuje a miluje, zatímco on řeší především sám sebe. Velkou část toho, co divák uvidí, tak ve Schmittově textu nenajde.
Scéna v autě vznikla z jedné SMS zprávy
Čvančarová nakonec zasáhla i do scénáře. Po první schůzce poslala Zikovi zprávu a režisér z ní vystavěl scénu v autě, kterou pak do scénáře dopsal. Osobně se přitom do té doby neznali. „Adolf mi zavolal již před několika lety a začali jsme spolu o filmu komunikovat. Nesmírně mě zaujal ten námět a Adolf mě zase oslovil svou zaujatostí pro věc,“ popsala herečka pro iGlanc.
Stránský zná Znorka z divadla, Vaněk o roli přišel
Ostatní herci měli oporu jinde. Martin Stránský hraje cynického a sebestředného Znorka i na divadelních prknech, Ondřej Sokol si postavu ze Schmittovy hry zahrál poprvé. Petr Vaněk se podle Deníku na jednu z hlavních rolí připravoval dva roky, roli nakonec převzal Sokol. Vica Kerekes jako Helena Metternachová nepronese za celý film ani slovo a všechny své scény natočila během jediného dne. Ve filmu hrají také Mikuláš Křen, Kryštof Michal a Tereza Blažková.
Schmitt chránil filmová práva víc než třicet let
Schmitt psal Enigmatické variace pro svého celoživotního přítele Alaina Delona a filmová práva pak držel přes tři dekády, takže Zikova verze je vůbec prvním zpracováním hry pro kina. Na slavnostní premiéře v pražské Lucerně, které se dramatik osobně zúčastnil, mu režisér předal 27. verzi scénáře. Příprava filmu trvala šest let. „Je to velmi osobní a komorní příběh. Zjistil jsem, že více posloucháme člověka, který šeptá, než když křičí,“ řekl Schmitt o Zikově adaptaci pro Deník.
Film do kin uvedla distribuční společnost CinemArt, produkovala ho Zikova společnost ZIPO FILM production a hudbu k němu složili Daniel Matejča a Markéta Irglová. Přestože spolu na plátně vedou dialog dva muži, Sokol na premiéře uvedl, že snímek míří k ženskému publiku. Jestli to vyjde, ukážou návštěvnická čísla z prvního víkendu v kinech.
