Duna Davida Lynche existuje ve dvou hlavních podobách a pod tu delší se režisér odmítl podepsat. Televizní verze vznikla bez Lynche a on si z ní nechal vymazat své jméno, takže režii v titulcích podepisuje Alan Smithee a scénář Judas Booth, pseudonym, který si Lynch vybral sám. Proti 137 minutám v kině trvá skoro o padesát minut déle a místo princezny Irulán ji uvádí mužský hlas, který nad sérií maleb vykládá vesmír Duny.
Kdy to běží: pá 13. 11. a so 14. 11. ve 22:05 na Prima MAX.
Místo princezny Irulán mluví mužský vypravěč
Kinová Duna otevírá krátkým monologem princezny Irulán, kterou hraje Virginia Madsen. Televizní verze z roku 1988, uvedená ve dvou částech, ho vyměnila za mnohem delší výklad. Mužský vypravěč v něm skoro deset minut shrnuje dějiny vesmíru Duny a obraz místo herců obstarávají statické malby. Podle Wikipedie je namaloval Jaroslav Gebr, malíř, který po komunistickém převratu odešel z Československa a v Hollywoodu se vypracoval do čela oddělení scénické malby studií Universal.
Zbytek přidaného času tvoří scény, které Lynch natočil, ale do kina se nedostaly. Recenzent Kinoboxu upozorňuje, že před vyřazením neprošly finální postprodukcí. Kinové verzi sice vyčítá dějovou zkratkovitost, delší podle něj ale rozbíjí tempo, rytmus i atmosféru, kterou Lynch v kině vystavěl. Televizní sestřih také několikrát použije tytéž záběry, aby jednotlivé scény natáhl, a pozdější fanouškovské střihy se právě tohle opakování snažily omezit. Kdo zná jen kinovou podobu, uvidí tedy delší film, ale ne nutně Lynchův.
Jidáš a Lincolnův vrah v titulcích
Alan Smithee je jméno, které americký cech režisérů (Directors Guild of America) přiděluje tvůrcům, kteří se od filmu chtějí distancovat. Poprvé se objevilo u filmu z roku 1969, kde jednoho režiséra během natáčení vyměnili za jiného a ani jeden pak nechtěl nést autorství sám. Scénář si ale Lynch podepsal po svém. Jak připomíná web AIPT, jméno Judas Booth složil z Jidáše Iškariotského, který zradil Ježíše, a z Johna Wilkese Bootha, vraha Abrahama Lincolna. Vtip měl být srozumitelný: studio ho zradilo a film zabilo.
Spor přitom nezačal až u televize. Lynch neměl na Duně finální střih a kinovou verzi stříhal spolu s producenty Dinem a Raffaellou De Laurentiisovými. Společně z ní vypouštěli scény, dotáčeli za ně zjednodušené náhrady a přidávali vyprávění. I monolog princezny Irulán, kterým kino začíná, vznikl až ve střižně. „Na Duně jsem se začal zaprodávat,“ řekl Lynch později a dodal, že ten film asi točit neměl. V kinech Duna nevydělala ani tolik, kolik stála, a režisér se od ní z velké části distancoval. Kinová verze tak sama byla kompromisem. Televizní k ní přidala, co kompromis vyřadil, jenže o tom už Lynch nerozhodoval.
Nelítostný souboj dostal stejný podpis z opačného důvodu
Lynch nebyl jediný, kdo se s televizní podobou vlastního filmu nesmířil. Alan Smithee nahradil režiséra také u televizního sestřihu filmu Rudy Davida Anspaugha a Martin Brest se jeho pomocí zbavil zkrácené verze filmu Seznamte se, Joe Black, kterou studio připravilo pro televizi a promítání v letadlech. Brestova kinová verze přitom trvá zhruba tři hodiny, takže dvouhodinový sestřih přišel o velkou část děje. Popisy se rozcházejí v tom, co přesně z filmu zmizelo, jestli hlavně linka o podnikání postavy Billa Parrishe, nebo většina scén Anthonyho Hopkinse.
Nejvíc pozornosti ale vzbudil Nelítostný souboj Michaela Manna. Televize NBC chtěla film, který trvá bezmála tři hodiny, vtěsnat do tříhodinového vysílacího okna, kde velkou část času zabraly reklamy a upoutávky. Mann nabízel, že film rozloží do čtyř hodin nebo do dvou večerů, a pozdější nabídku vrátit do vysílání sedmnáct minut odmítl. „Vystříhali z filmu tolik, že zničili jeho vyprávění i celistvost,“ řekl v roce 1999 pro Daily Variety. Vysvětloval také, že film rozsekaný do zhruba jedenáctiminutových úseků mezi reklamami potřebuje jiné vyprávění než souvislá projekce v kině, protože každý úsek musí vyvrcholit před přestávkou. V titulcích se pak místo něj objevil Alan Smithee.
U Duny i Nelítostného souboje tedy stojí stejné jméno, jenže stížnost je opačná. Mannovi televize film zkrátila, aby se vešel mezi reklamní bloky, Lynchovi ho naopak natáhla materiálem, který z kinové verze vypadl. Společné mají obě verze jen to, že o nich nerozhodoval režisér. Samotný pseudonym cech později vyřadil. Dostal se totiž do názvu filmu An Alan Smithee Film: Burn Hollywood Burn, z něhož si pak nechal vymazat jméno i jeho skutečný režisér Arthur Hiller, a film propadl u diváků i kritiků. Nespokojení tvůrci od té doby volí jiná jména a Walter Hill se pod sci-fi Supernova podepsal jako Thomas Lee.
Vlastní delší Dunu už Lynch nesestaví
Režisérskou verzi Duny Lynch nikdy nepřipravil. Studio Universal ho podle Wikipedie oslovovalo s nabídkou režisérského sestřihu a on všechny nabídky odmítl. V roce 2022 sice připustil, že by se na nepoužitý materiál rád znovu podíval, ale pochyboval, že by ho uspokojil. Lynch zemřel v roce 2025, takže jeho verze filmu už nevznikne.
Mezi kinovou a televizní podobou dnes stojí další sestřihy. Už v roce 1992 odvysílala sanfranciská stanice KTVU třetí verzi, která míchala záběry z kina i z televize. Nejznámější připravil fanoušek pod přezdívkou SpiceDiver, který spojil záběry z obou verzí a opakované záběry z televizního sestřihu omezil, takže výsledek trvá necelé tři hodiny. Oficiálně ho v roce 2021 vydalo německé vydavatelství Koch Films v sadě 4K a Blu-ray disků.
