Když Neil Armstrong v Prvním člověku vystoupí na Měsíc, americká vlajka tam stojí, ale chvíli, kdy ji astronauti zarážejí do prachu, film neukáže. Kvůli tomu se v roce 2018 v USA strhla politická hádka, do které se vložil i tehdejší prezident Donald Trump. Závěrečná scéna na Měsíci přitom stojí na mnohem tenčím ledě: Armstrong v ní pouští do kráteru náramek po zemřelé dceři. Film s Ryanem Goslingem vysílá ČT2 v neděli ve 21:45.
Kdy to běží: ne 27. 9. ve 21:45 na ČT2 (víkend).
Vlajka ve filmu je, chybí jen její zapíchnutí
Nejdřív to, o co se před osmi lety vedl spor. Americká vlajka se v Prvním člověku objevuje v několika záběrech a na povrchu Měsíce ji divák vidí stát. Režisér Damien Chazelle vynechal jen samotný okamžik, kdy ji Armstrong s Buzzem Aldrinem zarážejí do půdy. Podle prohlášení, které zveřejnil IndieWire, šlo o jeden z několika momentů výstupu posádky Apolla 11 na povrch, na které se rozhodl nesoustředit.
Chazelle to zdůvodnil tím, co vlastně chtěl natočit. Na otázku, jestli šlo o politické gesto, odpověděl, že ne, a že jeho cílem bylo ukázat „neviděné, neznámé stránky americké cesty na Měsíc“, hlavně Armstrongův osobní příběh a to, co mohl během těch pár slavných hodin cítit. Vztyčení vlajky podle něj nebylo Armstrongovou soukromou chvílí, bylo slavné a nebyl u něj sám. Sestup po žebříku ve filmu naopak zůstal, protože tam je Armstrong sám a poprvé zjišťuje, jaké to na Měsíci je.
Trump prohlásil, že se na film ani nepodívá
Kritika přišla dlouho před americkou premiérou, hned po uvedení filmu na festivalu v Benátkách 29. srpna 2018. Senátor Marco Rubio vynechání na Twitteru označil za naprosté šílenství a připomněl, že misi zaplatili Američané, letěla na amerických raketách a nebyla to mise OSN. Donald Trump 4. září v rozhovoru pro Daily Caller řekl, že je to škoda a že to vypadá, jako by se filmaři za americký úspěch styděli. Podle Fox News dodal, že když se řekne přistání na Měsíci, vybaví se mu americká vlajka, a proto se na film nechce ani dívat.
Svou odpověď přidal i Buzz Aldrin, Armstrongův kolega z Apolla 11. Na Twitteru zveřejnil fotografie, na kterých s Armstrongem vlajku vztyčují, a doplnil je hashtagy o hrdosti na Ameriku. Film přímo nejmenoval, podle serveru Space.com to ale mnozí četli jako nesouhlas s rozhodnutím tvůrců. Celý spor se tak rozhořel dřív, než se film dostal do běžných kin: v USA měl premiéru 12. října 2018, v Česku o den dřív.
Gosling i Armstrongovi synové film hájili
Ryan Gosling se k vlajce vyjádřil už na tiskové konferenci v Benátkách. Přiznal, že je Kanaďan, a řekl, že přistání bylo podle něj všeobecně vnímané spíš jako lidský než americký úspěch a že to tak tvůrci pojali. Armstrong se podle Goslinga za amerického hrdinu nepovažoval. Z rozhovorů s jeho rodinou a lidmi, kteří ho znali, prý vyplynul spíš opak.
Rodina se postavila na stranu filmu. Synové Rick a Mark Armstrongovi vydali spolu s životopiscem Jamesem R. Hansenem prohlášení, podle kterého film „není ani v nejmenším protiamerický“. Připomněli, že vlajka se na Měsíci ukazuje v řadě záběrů a že se tvůrci soustředili na Armstrongův pohled zpět na Zemi a na jeho procházku ke kráteru Little West. Právě u toho kráteru se odehraje scéna s náramkem.
Náramek po dceři Karen je dohad životopisce, ne záznam
Armstrongova dcera Karen zemřela ve dvou a půl letech na zápal plic poté, co jí lékaři našli agresivní nádor na mozku. Film ukazuje, jak Armstrong o její smrti mlčí, a to odpovídá Hansenově biografii: lidé, kteří ho dobře znali, uvedli, že téma dceřiny nemoci a smrti sám nikdy neotevřel. Na Měsíci pak filmový Armstrong u kráteru vytáhne náramek s bílými korálky, na nichž je její jméno, a nechá ho spadnout dolů.
Že by to skutečný Armstrong udělal, nic nedokládá. Hansen zjistil, že si do osobní schránky s věcmi na památku přibalil pamětní medailony Apolla 11, odznaky své manželky, kousek letadla bratří Wrightů a odznak univerzitního bratrstva. Pro rodinu podle něj nevzal nic dalšího, ani pro dva syny, ani pro Karen. Sám Armstrong mluvil o medailonech a špercích pro manželku a matku a tvrdil, že soupis věcí z té schránky nemůže najít, takže jistotu nemá nikdo.
Scenárista Josh Singer přesto trvá na tom, že si scénu nevycucal z prstu. Podle jeho vyjádření pro TheWrap to byl Hansen, kdo po letech pátrání v Armstrongově životě jako první vyslovil domněnku, že na Měsíci mohl nechat něco osobního. Opíral se o rozhovory s rodinou. Armstrongova sestra June mu na otázku, jestli bratr vzal na Měsíc něco po Karen, odpověděla, že v to z celého srdce doufá. Singer přiznal, že sám by takový nápad jako příliš hollywoodský nikdy nepoužil.
Výsledek je trochu paradoxní. Politická bouře se točila kolem vlajky, tedy kolem události, která se prokazatelně stala a jejíž výsledek film ukazuje. Scéna s náramkem, pro kterou neexistuje žádný záznam, je přitom od doložených faktů mnohem dál než jakýkoli vynechaný záběr.
Gemini 8 i požár Apolla 1 sedí se záznamy
Mimo náramek se film drží zaznamenané historie. Podle rozboru na Slate odpovídá skutečnosti let Gemini 8, kdy se loď kvůli vadným tryskám roztočila a Armstrong ji narychlo stabilizoval. Stejně přesně je podle Slate zachycený požár Apolla 1 s čistě kyslíkovou atmosférou, hořlavými materiály a dveřmi otevíranými dovnitř, které znemožnily únik. Pravdivá je i scéna před startem Apolla 11, kdy Janet chce, aby Neil mluvil se syny. Sama Hansenovi řekla, že ten rozhovor moc daleko nedošel.
Za tou přesností stojí konzultanti. Podle Popular Science se NASA k filmu oficiálně přidala jako konzultant až ve chvíli, kdy rodina Armstrongovo ztvárnění odsouhlasila. S tvůrci spolupracovali astronauti Al Bean z Apolla 12 a Al Worden z Apolla 15 a také Hansen, autor životopisu, z něhož film vychází. Konzultanty se stali i oba Armstrongovi synové.
ČT2 vysílá Prvního člověka v neděli 27. září ve 21:45. Vlajku na Měsíci divák uvidí stát, její vztyčení ne. U kráteru Little West pak přijde scéna s náramkem, pro kterou Hansen, Singer ani Armstrongova rodina nemají víc než domněnku a naději jeho sestry.
