Lodní honička ze Srdečných pozdravů z Ruska se měla točit u tureckého Pendiku, nakonec ale vznikla ve skotských zátokách u Crinanu. Podobně dopadla velká část filmu, ve kterém Bond v podání Seana Conneryho chodí po Istanbulu. Cikánský tábor z tureckých scén postavili na pozemku anglického studia Pinewood a v jeho ateliérech jezdil i Orient expres. Skutečné město dalo filmu Hagii Sofii, podzemní cisternu a nádraží Sirkeci.
Kdy to běží: út 10. 11. ve 20:00 na Prima MAX.
Honička na lodích se z Turecka přesunula do Skotska
Pendik na tureckém pobřeží byl pro scénu na vodě první volbou. Podle serveru Movie Locations ale zdržení a potíže vedly k tomu, že se od něj upustilo a honičku dotočili ve skotském Crinanu a Lochgilpheadu v hrabství Argyll. Tam vznikla i scéna, ve které Bonda pronásleduje vrtulník, a to na začátku července 1963. Přístav Crinan přitom ve filmu hraje benátský záliv.
Obhlídky ve Skotsku skončily pro režiséra ve vodě. Vrtulník, ze kterého Terence Young vybíral místa pro lodní honičku, spadl do přístavu Crinan. Na palubě byl i výtvarník Michael White a kameraman a podle Wikipedie všichni vyvázli jen s lehkými zraněními. Úplný konec lodní honičky se nakonec točil v nádrži Paddock Tank v Pinewoodu, v posledním natáčecím dni 23. srpna.
Vlak, kancelář M i ostrov SPECTRE stály v Pinewoodu
Rozdělení mezi Anglii a Turecko nebylo otázkou pohodlí. Podle webu WhatCulture muselo kvůli podmínkám financování vzniknout nejméně 70 procent filmu ve Velké Británii nebo v zemích Společenství národů, takže na Istanbul, Balkán a Benátky zbyla zhruba třetina hotových scén. Natáčení v Pinewoodu začalo i skončilo, od začátku dubna do konce srpna 1963. Proto film působí turecky, i když se v Turecku točila jen menšina záběrů: Istanbul dodal to, co se postavit nedalo, a zbytek vznikl doma.
V ateliérech vznikly skoro všechny interiéry. Stála tam kupé Orient expresu, kancelář M, benátský hotel i výcvikový ostrov zločinecké organizace SPECTRE, jehož zahrady jsou ve skutečnosti pozemky studia a jehož sídlo hrála tamní budova Heatherden Hall. Rvačku Bonda s nájemným vrahem Grantem, kterého hraje Robert Shaw, točili podle 007 Magazine pět dní na začátku června 1963. Souboj v rozjetém vlaku tak vznikl v dekoraci, která se nikdy nepohnula z místa.
Tábor našli v Turecku, postavili ho v Anglii
Nejvíc je studiový původ schovaný u tábora, který ve filmu patří k tureckým scénám. Tvůrci podle WhatCulture našli skutečné cikánské tábořiště v tureckém Topkapi, ale podmínky financování je přinutily točit doma. Výtvarník Syd Cain tábor postavil znovu na venkovní ploše Pinewoodu, které se ve studiu říká Paddock, a část scén se tam točila v noci. Turecko tak ve filmu leží na stejném pozemku jako ateliéry s Orient expresem.
V táboře se odehrává souboj dvou žen, které hrají Aliza Gur a Martine Beswick, i přepadení celého tábora. Obě herečky se na rvačku podle webu MI6-HQ připravovaly každý den. Martine Beswick později vzpomínala, že šlo o opravdovou šarvátku a že ji režisér Terence Young povzbuzoval, aby na kolegyni byla drsnější. Divák, který tábor bere jako místo nedaleko Istanbulu, se tedy dívá na rvačku dvou hereček na pozemku anglického studia.
Istanbul dal filmu cisternu, Hagii Sofii a nádraží
Do Turecka Bond ve filmu přijíždí kvůli sovětské úřednici konzulátu v podání Daniely Bianchi, která chce přeběhnout, a proto se většina děje odehrává v Istanbulu. Hlavní štáb se do Turecka přesunul 20. dubna 1963 a o dva dny později začal točit v Hagii Sofii. Autor předlohy Ian Fleming strávil podle MI6-HQ na place v Istanbulu týden. Natáčení tam brzdilo počasí a davy lidí, kteří se chodili dívat, jak se točí. Právě tahle zdržení pak poslala lodní honičku do Skotska.
Skutečné město je ve filmu hlavně tam, kde by se kulisa stavěla těžko. Bond se s Kerimem Beyem v podání Pedra Armendárize schází ve Velkém bazaru a štáb točil i v podzemní nádrži na vodu, které se říká Bazilika cisterna. Nádraží Sirkeci ve filmu hraje všechny tři stanice na trase Orient expresu, tedy i Bělehrad a Záhřeb. Letiště Yeşilköy, kam Bond přilétá, se od té doby rozrostlo v dnešní Atatürkovo letiště, takže na místě už podobu z filmu nepoznáte.
Benátky natočil druhý štáb, scéna s krysami vznikla ve Španělsku
Ani Benátky, kde film končí, nejsou celé pravé. Záběry města natočil druhý štáb, ale závěrečný záběr pod Mostem vzdechů je zadní projekce, tedy herci seděli v ateliéru před plátnem s promítaným pozadím. Scéna s krysami, která přichází po krádeži šifrovacího přístroje Lektor, vznikla podle Wikipedie ve Španělsku. Cizina tak filmu dodala hlavně pozadí, zatímco většina hraných scén zůstala v Británii, jak to vyžadovaly peníze.
Cisterna z Bondova Istanbulu je znovu otevřená
Kdo chce Bondův Istanbul vidět na vlastní oči, nejvíc z filmu najde pod zemí. Bazilika cisterna se po rekonstrukci, která začala v roce 2017 a stavbu zpevnila proti zemětřesení, znovu otevřela v červenci 2022. Velký bazar, kde Bond potkává Kerima Beye, je pořád plný lidí a obchodníků jako v době, kdy tam Connery točil. Vstupné do cisterny se v posledních letech několikrát měnilo, takže cenu je lepší ověřit až u pokladny.
