Zničenou Zemi roku 2154 i vesmírnou stanici, kam se odstěhovali nejbohatší, natočil film Elysium z velké části v jednom městě. Prach, chatrče a hromady odpadků kolem Matta Damona nevznikly v trikovém studiu, ale na skládce v chudé čtvrti Iztapalapa na okraji Mexico City. Scény z luxusní orbitální stanice zase vznikly v bohatém předměstí Huixquilucan-Interlomas v jiné části téže metropole, zhruba 31 kilometrů daleko.
Kdy to běží: út 6. 10. ve 20:00 na Nova Cinema.
Blomkamp chtěl rozdíl mezi bohatými a chudými vidět, ne vyrobit
Scenárista a režisér Neill Blomkamp zasadil děj do Los Angeles roku 2154, točit ho ale jel do Mexico City. Podle Wikipedie natáčení začalo v červenci 2011 a rozpočet dosáhl 2,76 miliardy korun (115 milionů dolarů). Vedle Damona hrají Jodie Foster, Sharlto Copley, Alice Braga, Diego Luna, Wagner Moura a William Fichtner. Do amerických kin film dorazil v srpnu 2013 a celosvětově utržil 6,87 miliardy korun (286,1 milionu dolarů).
Trikové pozadí přitom připadalo v úvahu. „Mohli jsme celou věc natočit na zeleném plátně, ale chtěl jsem, aby ve filmu byl skutečný rozdíl mezi bohatými a chudými,“ řekl Blomkamp podle produkčního serveru The Location Guide. Mexico City mu ten rozdíl nabídlo v rámci jedné aglomerace. Chudou Zemi a bohatý ráj, které ve filmu dělí vesmír, tak ve skutečnosti dělí jen cesta napříč metropolí.
Na Rotten Tomatoes má Elysium 64 % kladných recenzí z 262. Souhrnný verdikt kritiků ho označuje za mírný sestup oproti Blomkampově dřívější práci, který ve svých mezích ale funguje dost často. Výtky mířily hlavně na vyprávění, podle jedné z recenzí Blomkamp vypráví těžkou rukou a víc než o postavy mu jde o poselství. Výtvarnou stránku naopak jedna z recenzí chválí jako dechberoucí.
Skládka v Iztapalapě, na které žilo dva a půl tisíce lidí
Pozemské scény vznikly na skládce v chudé čtvrti Iztapalapa na okraji metropole. Blomkamp si ji podle serveru TheWrap sám vybral a prosadil. „Jednou ráno jsme vjeli na skládku, kterou jsem si vybral a o kterou jsem bojoval, a v autě to najednou páchlo jako v čistírně odpadních vod,“ popsal na panelu Comic-Conu v roce 2012. Skládka přitom nebyla opuštěná kulisa. Podle The Location Guide na ní žila celá komunita, zhruba dva a půl tisíce lidí.
Damon natáčení na skládce označil za nejspíš nejtěžší dva týdny, jaké před kamerou zažil. Štábu tam vadilo vedro, prach a lidské výkaly všude kolem. Prach ve vzduchu přitom tvořily z velké části výkaly. Štáb jedné části skládky přezdíval Řeka výkalů a na konci dne po sobě házel špinavé ručníky.
Kamera tam nejela jen po zemi. „Přiletěly vrtulníky a my jsme byli černí od prachu. Neill přišel v roušce a řekl: ‚Slibuju vám, že obraz vypadá skvěle,‘“ vzpomínal Damon pro TheWrap. Letecké záběry betonových chatrčí, které se ve filmu táhnou až k obzoru, podle Blomkampa nejsou trik. „Nemůžete pětačtyřicet minut letět vrtulníkem nad takovou chudobou a nemít cynický pohled na lidstvo,“ řekl časopisu Time Out.
Iztapalapa přitom není okrajová vesnice. Podle Wikipedie v ní při sčítání v roce 2020 žilo 1 835 486 lidí, víc než v kterémkoli jiném obvodu Mexico City. Zhruba 42 % obyvatel spadá mezi sociálně a ekonomicky vyloučené. Kolem 500 tisíc lidí tam má málo vody, slabý tlak nebo vodu viditelně špatné kvality, které místní kvůli hnědé barvě říkají tamarindová voda.
Ráj boháčů hraje Huixquilucan-Interlomas a Vancouver
Stanici Elysium, kam se bohatí uchýlili ze zničené planety, film poskládal ze dvou míst. Část scén vznikla ve Vancouveru, kde Blomkamp žije, druhou dodalo bohaté předměstí Huixquilucan-Interlomas na okraji Mexico City. Samotné Interlomas leží asi 18 kilometrů západně od historického centra metropole, Iztapalapa a Huixquilucan jsou od sebe zhruba 31 kilometrů. Obec Huixquilucan od roku 1960 prudce rostla počtem obyvatel i zástavbou a jednou z prvních nových čtvrtí byla La Herradura. V Interlomas dnes sídlí soukromé školy jako Escuela Sierra Nevada nebo Colegio El Roble.
Podobu stanice dotvářel produkční výtvarník Philip Ivey, který jako výraznou inspiraci opakovaně uvádí designéra Syda Meada. Stanice čerpá z Meadova designu, prostředí pod ní ale stojí na skutečné čtvrti. Kontrast mezi Zemí a stanicí tak film z velké části natočil v jedné metropoli, kanadské scény ho jen doplňují.
Stejný postup zkusil Blomkamp už v Sowetu
Zájem o propast mezi bohatými a chudými má podle Blomkampa kořeny v Johannesburgu. „Elysium by mohlo být metaforou jen pro Johannesburg, ale je to i metafora pro třetí a první svět,“ řekl časopisu Time Out. Mexico City tak nebylo první město, kde hledal sci-fi kulisu v reálné chudobě. Na Elysium si z předchozího filmu přivedl kameramana Trenta Opalocha, střihače Juliana Clarka i Sharlta Copleyho.
Jeho předchozí film District 9 s rozpočtem 720 milionů korun (30 milionů dolarů) se natáčel ve čtvrti Chiawelo v jihoafrickém Sowetu a smyšlené rozhovory, zpravodajské záběry a obraz z bezpečnostních kamer skládal do podoby falešného dokumentu. Elysium stál skoro čtyřikrát víc, Blomkamp ale místo studia znovu sáhl po skutečných místech. Podle Slashfilmu domy, ze kterých ve filmu District 9 vystěhovávají mimozemšťany, krátce předtím opustili skuteční obyvatelé. Celou oblast tehdy stěhovali do státem dotovaného bydlení.
Skládka Bordo Poniente krátce po natáčení skončila
Skládka, na které vznikla Země roku 2154, nese podle webu o filmových místech Popturf jméno Bordo Poniente. Sloužila celému Mexico City, měřila zhruba 395 hektarů (975 akrů) a stejný web ji označuje za druhou největší skládku na světě. Štáb tam točil dva týdny a skládku krátce po natáčení zavřeli. Podle Popturfu dnes Bordo Poniente prochází sanací, kterou vede mexická vláda spolu s Clintonovou nadací.
